Duben 2011

GOTHIC LOVE =)

23. dubna 2011 v 11:37 | kajavine |  -OBRÁZKY


MĚLA BY SES NAJÍST!

12. dubna 2011 v 18:45 | Kajavine |  -VIDEA
Tohle video mi odkázala jedna moje kámoška, ať se na něj podívám. Čekala jsem něco trochu jiného. No a pak už jsem se dívala jen na další a další videa a bylo mi z toho strašně úzko!

Holky, neblázněte! Opravdu vám to za TOHLE stojí?

NADĚJE V MLZE - KAPITOLA 7. (KONEC)

5. dubna 2011 v 19:34 | Kajavine |  -PŘÍBĚHY
No, jelikož se stalo přesně to, co jsem čekala - tudíž to, že mě tenhle příběh přestal bavit - nachází konec. Prostě mi docházela inspirace pro další díly, a sama moc dobře vím, že když se snažím psát bez inspirace, chybí pak příběhu šťáva. Takže jsem se rozhodla, že to nemá cenu. Ale jelikož jsem taková, že když něco začnu, taky to dokončím, tak se mi podařilo vtisknout sem vše, co jsem chtěla!
Takže si užijte krátký poslední díl. Doufám, že vás konec nezklame, a že se vám můj příběh líbil!
KAJANIS





Klepala jsem se zimou. Zachumlala jsem se do svého kabátu, ale zuby mi jektat nepřestaly.

Bylo už čtvrt na jednu a přízrak pořád nikde. Stáli jsme na koních na útesu, přesně tam, kde se temný kůň i se svou paní zřítil dolů.

Neměli jsme pevný plán. Chtěli jsme ho prostě jen nějak zabít, až se ukáže, proto jsme si s sebou vzali koně. Ale zdálo se, že takové štěstí nemáme.

Ještě pevněji jsem k sobě přitiskla látku, a pomyslela si, proč se nikdy nepodaří nic z toho, co opravdu chci.

BLACK ROSE (2. ČÁST)

4. dubna 2011 v 22:19 | Kajavine |  -PŘÍBĚHY
Fajn, takže tady je druhý díl. Bohužel se mi asi nepodaří jít dost do hloubky - přece jen jsem to nikdy nezažila.
Ještě bych se chtěla omluvit za to plýtvání místem tady na začátku KAJANIS



Píííííííííííííííííp!
Co je to sakra za zvuk?

Pííííííííííííííííííp!
Ten vysoký, pípavý zvuk je hrozně nepříjemný. Jako by se mi doslova zaryl do mozku. Hrozně to bolí. Chci, aby přestal.

Píííííííííííííííííííp!
Tělo mě neposlouchá. Chtěla bych otevřít oči a zjistit zdroj toho strašného zvuku, ale jako bych zapomněla, jak se to dělá.

Pííííííííííííííííííííp!
"Jste vzhůru?"
Jaký andělský hlas! Copak jsem v nebi? Jsem mrtvá? Jestli ano, co je potom ten zvuk? Něco takového se běžně ozývá v nebi? Jestli jo, nikomu nepřeju se sem dostat.

KONEC, NEBO ZAČÁTEK??

2. dubna 2011 v 11:21 | kajavine |  -NAŠE KECY
Zdravím, tentokrát jsme se rozhodly napsat o našem sblížení se s koňmi.

Takže:

Začalo to tím že jsme našly jednu stáj, kde se nás ujaly v jedné vesnici.

Byla to pro nás senzace, jezdit na plnokrevnících a závodních koní.

Hodně jsme se tam naučily a taky získaly nové přátele, jak na straně koní, tak i na straně lidské =)

První rok vše klapalo, a druhý ze začátku taky, ale pak nastala vyšší třída školy a naše kamarádka a zároveń instruktorka odjela do Německa.

Pár měsíců jsme tam jezdily, ale začalo to být problematičtější.

Zaprvé: vyšší ročník to pokazil, znáte to učení...
Zadruhé: nejvíc času jsme po odjezdu Léni (instruktorky) hodně pracovali, než aby jsme jezdily.
Zatřetí: jezdily jsme jenom na jízdárně.
Začtvrté: už se nás nikdo neujal, sice Robert nám zadal práci, ale už měl jiné uchazeče a nebral nás jezdit. =(
Někdy nás vzal jezdit náš pan zubař (který tam měl shodou náhod ustájené dvě klisny a poníka pro svoji dceru), ale přeci jen tam měl své vlastní koně, tak to bylo zřídka, ale bylo to fajn.

Tak jsme se s Kajl jednoho dne rozhodly, že se s naší stáji rozloučíme, naše oblíbená kobylka čekala hříbě, teď už je určitě na světě =)

Je to tam teď komplikované =/

Rozloučily jsme se nadobro a odešly ze stáje =(((

Je nám těžko, ano pracování o nás baví a hlavně u koní, ale když když necítíte tu volnost na hřbetě, když vůbec nejezdíte, není to o ježdění, ale o lásce, ale přeci jen jsme tam ty měsíce (MĚSÍCE) pořád pracovaly. Teď by jsme měly odpracováno na několik hodin jízdy.

Mrzí nás to, chtěly jsme se zdokonalovat jak v péči o koně, tak i v ježdění, ale když na nás nemá nikdo čas...

Chceme jezdit někde jinde, našly jsme jednu vesničku nedaleko našeho obydlí se třemi koňmi...

Zjistily jsme, že mám kamarádku, která se zná s majiteli, teda její mamka, tak čekáme na to, jak se s nima domluví její mamka.

Už se nám zdálo, jak jezdíme na těch koní, vesnička je položena na polích, je tam rybník, lesy a krásná udolíčka, vlastně je tam všechno. =) Měly bychom to mnohem blíž, jen přes pole. A mohly bychom tam být každý den, když je to blízko. =)

Kdo ví, třeba to má být nový začátek a ne konec =)


Laivine a Kajanis =)